PÉČE O KOČKY V ZIMNÍM OBDOBÍ
Zimní počasí může být pro kočku nepříjemné stejně jako pro člověka. Někdy majitelé zapomínají, že jejich zvířátko je stejně jako oni zvyklé na teploučký pelíšek uvnitř domu. Někteří majitelé zanechají zvíře venku po dlouhou dobu a myslí si, že všechny zvířata jsou k životu venku přizpůsobena. To může mazlíčkům způsobit vážná onemocnění. Níže proto uvádíme kroky, kterými udržíte své zvířátko v teple a v bezpečí:
Nechejte své zvířátko prohlédnout veterinářem ještě před tím, než zima udeří. Ten vás tak může ujistit, že mazlíček netrpí žádnou chorobou, díky které by byl náchylnější v zimním období.
Umožněte svému zvířátku být doma co nejvíce. Pokud ho musíte vzít ven, pokuste se s ním zůstat nebo ho alespoň mít pod dohledem. Pokud cítíte, že už je vám zima a chcete se vrátit dovnitř, u něj je to pravděpodobně stejné. Pokud to nejde jinak a musíte ho nechat venku samotné po určitou dobu, ujistěte se, že má k dispozici teplý a pevný úkryt, který ho bude chránit před větrem, tlustou deku a dostatek vody, která by měla být zajištěna proti zmrznutí. Zkuste v úkrytu také ponechat láhev s horkou vodou zabalenou do ručníku, aby se zvířátko nepopálilo.
Jestliže si topíte v krbu nebo zapínáte radiátor, pamatujte si, že teplo je vašemu zvířátku stejně příjemné jako vám. Když se váš pejsek nebo kočička usadí blízko zdroje tepla, měli byste stále hlídat, aby se jejich tlapky nebo ocásek nedostaly do kontaktu s plameny, topnými tělesy nebo horkým povrchem. Zvířata se mohou snadno popálit nebo shodit zdroj tepla a dostat tak celou domácnost do nebezpečí.
Je dobré nechat si prověřit zdroj tepla na obsah oxidu uhelnatého ještě před tím, než je zapnete, z důvodů vašeho zdraví i zdraví vašeho mazlíčka. Oxid uhelnatý je bez zápachu a není pozorovatelný, ale může způsobit různé obtíže počínaje bolestmi hlavy, únavou a potížemi s dýcháním. Mazlíčci obyčejně stráví doma více času než jejich majitel, především v zimě, takže jsou náchylnější k otravě oxidem uhelnatým více než zbytek rodiny.
Zvířata, která mají přístup ven mohou na svých tlapkách zachytit sůl, led a chemické rozmrazovače. Abyste zamezili pozdějšímu popraskání a zhrubnutí kůže na jejich končetinách, otřete jim packy jemným navlhčeným kusem látky. Tím také zabráníte tomu, aby si zvíře z tlapek sůl olízalo, což by mohlo způsobit zánět v trávicím traktu.
Jestliže necháte kočku nebo psa venku, dokáží být velice vynalézaví co se týče úkrytu. Dokáží se zahrabat do sněhových závějí, schovat na krytých verandách, okenních parapetech, ve sklepích, a tam všude mohou zůstat uvězněni. Sledujte je proto pečlivě a poskytněte jim snadno přístupný a bezpečný úkryt.
Sledujte také vodu na pití. Někdy se stane, že si majitel neuvědomí, že miska s vodou zmrzla a jejich mazlíček nemá co pít. Zvířata, která nemají přistup k čisté a nezmrzlé vodě mají tendenci pít z louží a okapů, kde je voda znečištěná olejem, rozmrazovačem, čistícími prostředky a jinými chemikáliemi.
Zvýšenou péči byste měli věnovat starším zvířátkům trpícím artrózou. Chladno může způsobit, že klouby jsou nadměrně strnulé a křehké a zvíře může být nemotorné. Hlídejte proto své mazlíčky, jestliže jdou po schodech nebo skáčou na nábytek; možná zauvažujte o mírném přestavění prostoru, kde žijete tak, abyste zvířátku ulehčili pohyb. Ujistěte se, že až nastanou mrazivé noci mají k dispozici tlustou a měkkou podložku v teplém pokoji. Pozorujte je i na procházce venku, uklouznutí na ledu může být pro ně velmi bolestivé a způsobit vážné zranění.
Jestliže se zvířátko nebrání, klidně ho zabalte do teplého vlněného svetru. Pomůže to jen z části, ale nelze se spoléhat na to, že se zvířata zahřejí sama. Většinu tepla ztrácí povrchem svých tlapek, ušima a dýcháním. Nejlepší způsob, jak zjistit, jestli se zvířátko cítí pohodlně je ho hlídat.
Jestliže se s mazlíčkem procházíte v zimě venku, můžete sami zpozorovat, kdy je jim zima. Pokud kňourají, třesou se, jsou neklidná, zpomalují nebo se zcela zastaví či směřují cíleně k různým zdrojům tepla po cestě, je jasné, že byste se měli vrátit do tepla.
Měli byste dávat pozor na dvě situace, které v zimě často nastávají. První a méně běžná je omrzlina. Vzniká, když začne být zvířeti zima a jeho tělo se snaží pumpovat veškerou krev z končetin do středu těla, aby ho zachovalo teplé. Uši, tlapky nebo ocásek se tak mohou natolik ochladit, že se ledové krystaly mohou začít shlukovat na kožní tkáni a poškodit jí. Zrádné na celé věci je to, že omrzlina nemusí být ihned zřejmá. Na tkáni se totiž neprojeví příznaky dříve než za několik dní.
Pokud máte podezření na omrzlinu u zvířete, okamžitě ho přemístěte do teplého prostředí. Můžete mu namáčet končetiny do teplé vody po asi 20 minut, abyste ledové krystalky rozpustili a obnovili krevní oběh. Je důležité, abyste postiženou tkáň netřeli, protože tak můžete způsobit ještě větší škody. Jakmile je zvíře zahřáté, zabalte ho do deky a vezměte k veterináři, který určí rozsah postižení a pomůže zvířeti vhodnými léky od bolesti nebo infekce.
Podchlazení, tedy klesnutí tělesné teploty pod normální běžnou úroveň vzniká, pokud zvíře nedokáže udržet svou tělesnou teplotu. Stává se, když zůstane příliš dlouho v zimě nebo když zvíře chatrného zdraví nebo s potížemi s krevním oběhem je vystaveno chladnu. V mírnějších případech se zvíře bude třást a bude skleslé, letargické a slabé. Jak bude tento stav postupovat, svaly zvířete ztuhnou, činnost srdce a dýchání se zpomalí a zvíře přestane reagovat na podněty.
Pokud zaznamenáte tyto příznaky, nejprve zvíře musíte zahřát s poté vzít k veterináři. Zabalte je do deky spolu s lahví horké vody (samozřejmě, že tu musíte také obalit látku, aby se zvíře nepopálilo) nebo přímo do elektricky vyhřívané deky. V některých případech veterinář prozkoumá tep srdce a krevní tlak a doporučí podání teplé tekutiny.
Zima je krásné roční období, ale může být také nebezpečná. Pokud však budete obezřetní, užijete si s vaším zvířátkem jistě spoustu legrace.
